Jakmile je obsah přihlášen do blockchainu, každá transakce od převodů po prodej je zaznamenána v řetězci, čímž se vytvoří snadno dostupná kniha původu a cenové historie. Hlavní funkcionalitou NFT, chcete-li přínosem, je usnadnění vlastnit a prodávat digitální obsah. Dříve si například digitální umělci mohli vybudovat velké množství fanoušků na sociálních sítích, tvořit svoji práci na volné noze a mohli mimo svá digitální umělecká díla prodávat i “reálné” umění. Problémem však zůstávalo, jak zpeněžit prezentované digitální umění, když se zájemci ptali, proč by měli kupovat něco, co si mohu „screenshotnout“ zdarma?

Zatímco technologie pro NFT usnadnila obchodování a prodej obrázků v online prostředí, je to však právě komunita NFT, která by měla být oceněna za vytvoření trhu pro tato digitální aktiva, protože technicky, jak zdůrazňuje mnoho kritiků, digitální obrázky, které byly přeměněny do NFT, lze stále doslova uložit nebo pořídit screenshot bez dalších nákladů (poplatků). Více či méně jde tedy o důvěru a respektování nepsaných pravidel v rámci této komunity.

Tvůrci obsahu, nebo chcete-li umělci, obvykle obchodují svá díla na speciálních tržištích NFT, které zahrnují platformy jako OpenSea, SuperRare, Nifty Gateway, Foundation a další. Zásadní je vytvoření tzv. chytré smlouvy (chytrého kontraktu), která bude uložena na blockchainu. Chytrá smlouva obsahuje mnoho důležitých informací, uvádí tvůrce díla a zajišťuje, že tvůrce nebo jiné strany obdrží licenční poplatky při každém prodeji NFT.

Právo tvůrců (umělců) na automatické sbírání výnosů z hodnoty dalšího prodeje je součástí systému obchodování NFT, zároveň všechny platformy vydělávají nízká procenta na licenčních poplatcích z vytvořených chytrých smluv. Tento proces ale není dokonalý. Technologické závady a výpadky mohou způsobit, že strany nedostávají své honoráře vždy. A chytrá smlouva nemá nyní ani nějak definovanou právní váhu dle autorského práva (ať už u nás, či ve světě). V případě budoucích sporů tak teprve uvidíme, jak budou soudy v těchto věcech postupovat. Bude také zajímavé sledovat, kdy a zda-li vůbec zákonodárci budou vnímat potřebu změny autorského práva ve vztahu k digitálnímu umění.

Umělecká díla, narozdíl od chytrých smluv, na blockchainu uložena nebývají, protože ukládání takového množství dat je příliš náročné – rozumějte drahé. Proto většina chytrých smluv obsahuje odkaz na vlastní dílo, které představují. To znamená, že mnoho NFT se skládá ze dvou částí, chytré smlouvy a samotného díla. To může způsobit určité nejasnosti ohledně toho, kde se hodnota toho konkrétního aktiva skutečně nachází. Taková díla tedy byla vytvořena prostřednictvím blockchain technologie, ale nejsou tzv. on-chain tzn. nejsou transparentně zaznamenány a ověřeny na blockchainu.

Zatímco tvůrci (umělci) jsou neustále povzbuzováni svými kamarády a vrstevníky, aby vydělávali velké peníze na NFT, realita není tak jednoduchá a nabízí se příměr s růžovými brýlemi. Snad největší překážkou „něco vytvořit“ je, že se to neobejde bez prvotních nákladů. Do toho vstupuje i samotná kryptoměna Ethereum, jejíž těžba je vysoce energeticky náročná a tedy opět jiným slovem drahá.