5 nejlepších environmentálních uměleckých děl za posledních 40 let
Umělecká tvorba je grafickým popisem věci, je vyjádřeným názorem, umí zprostředkovat a vzbudit i ty nejniternější city, je schopna vyvolat nadšení a často také vzbudit pobouření. Umění je také způsob, jak upozornit na určitý problém. To je nezřídka kdy spojeno s motivem vyvolat o tom ve společnosti diskuzi. Poslední čtyři desetiletí si vedle umělecky ztvárněných tradičních celospolečenských témat hledá své místo i environmentální umění. Chce inspirovat, tiše upozorňovat, občas bít na poplach, někdy vyvolat žal a vztek, a často chce vyvolávat diskuzi.
Agnes Denes:
Wheatfield – A Confrontation: Battery Park Landfill, Downtown Manhattan (1982)
Agnes Denes je americká umělkyně maďarského původu. V 70. a 80. letech 20. století byla významnou členkou volného hnutí známého jako eko-feminismus. Je známá tvorbou děl, která představují ekologičtější budoucnost. Jejím nejznámějším dílem se stala výsadba pšenice na skládce v Dolním Manhattanu. Obilí vysadila na pozemku, který měl tehdy hodnotu 4,5 miliardy dolarů. Denes ke svému dílu řekla: „upozornilo na naše nesprávně srovnané priority“. Projekt zakončila sklizní obilí s iniciativou proti světovému hladu.
Lois Weinberger:
Das über die Pflanzen ist eins mit ihnen (1990-1997)
Přestože Lois Weinberger měla tendenci popírat své spojení s environmentalismem, je práce této rakouské umělkyně příkladem rekultivace původně průmyslových prostor – brownfieldů. Její dílo, volně přeložené jako „Když s rostlinami tvoří celek“, je trvalou instalací v Kasselu v Německu. Lois zasela rostliny, konkrétně plevel, který může růst v téměř jakýchkoliv podmínkách, podél nepoužívané železniční tratě. Plevel vyrostl a stal se natrvalo součástí místního prostředí.
Chen Zhen:
Upside-Down Buddha/Arrival at Good Fortune (1997)
Krátce před začátkem nového tisíciletí začalo mnoho čínských umělců přemýšlet o tom, jak dramaticky změnily životní prostředí jejich země podniky, které rychle vyrostly díky globální ekonomice. Dílo Chen Zhena, které převrací koncept Fu neboli „štěstí“, připomíná svatyni s bambusovým stropem, jehož součástí je i odpad. Podle Chena jeho práce „zpochybňuje vztah mezi přírodou, buddhistickou tradicí a rychlým rozšiřováním výroby spotřebního zboží v Asii“.
Maya Lin:
Storm King Wavefield (2007-2008)
Maya Lin možná někomu na první pohled nepřijde jako autorka pro-ekologického umění. Jejím nejznámějším projektem vždy bude vietnamský památník veteránů ve Washingtonu, D.C. Maya však významně přispěla k environmentálnímu umění tím, že kreativně využila půdu jako uměleckého prostředku u jejího ikonického díla Wave Filds (vlnová pole). Vytvořila celkem tři vlnová pole na zpustošených pozemcích, to největší Storm King Wavefield je umístěné v Storm King Art Center v Mountainville v New Yorku a jedná se o bývalou štěrkovnu. Na rekultivaci území spolupracovala s New York State Department of Environmental Conservation.
Susan Schuppli:
Nature Represents Itself (2018)
Toto dílo se zaměřuje na tragickou havárii ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v dubnu roku 2010 a také na kontroverzní události, které se po této nehodě staly. Poté, co uniklo 4,9 milionu barelů ropy do Mexického zálivu, se ukázalo, že společnost BP provozující plošinu, manipulovala se snímky, aby mohla podhodnotit dopad této katastrofy na životní prostředí.
